MC: Zdravím tě Rudolfe, mohu ti položit několik otázek?

RR: Můžeš

MC: Ve kterém roce jsi založil nakladatelství IRIS RR, a jak jsi se vlastně, stal vydavatelem knih?

RR: Bylo to v roce 1991, již šestý rok jsem přednášel v Praze filozofii a scházel se s několika přáteli, kteří osobně znali PB. Často jsme hovořili o tom, že by bylo vhodné vydávat inspirující dílo Paula Bruntona. Po několika neúspěšných pokusech najít vhodného nakladatele jsem se rozhodl, spolu s několika přáteli, že se pokusíme sami vydat alespoň jednu knihu — Zápisky Paula Bruntona, svazek 4/1, Meditace. Byl to začátek cesty k příležitosti uspět jako nakladatel, i když příležitost sama nebyla ještě viditelná ani v obrysech.

MC: Tvoje nakladatelství je jediné v republice, které vydává knihy Paula Bruntona, co tě k těmto knihám přivedlo?

RR: Od útlého věku, kdy jsem měl první duchovní prožitek, mě přitahovaly duchovní nauky, začal jsem hledat cesty a prostředky, abych poznal Pravdu. Zpočátku mystické knihy různých mistrů, pak praxe jógy, pránajámy, žákovství, cesta do Indie. Až milostí osudu mi byla zapůjčena kniha Skrytá nauka za jógou. A tak byla završena dlouhá cesta hledání filozofické inspirace.

MC: Muselo být velice náročné takovéto množství knih nejen přeložit ale i připravit pro vydání, kolik lidí se na tom podílelo?

RR: Na počátku bylo nadšení pěti překladatelek a kapitál na vydání jedné knihy ze Zápisků Paula Bruntona. Meditaci jsme považovali za nejdůležitější, se kterou by se měla veřejnost seznámit. Kniha vyšla, měla úspěch a byly prostředky na vydání další. Proto jednotlivé svazky Zápisků Paula Bruntona vycházely ne podle pořadí, ale podle naší klasifikace důležitosti, s ohledem na limity prostředků. Práce na překladu nám přinášela pocit prostoru naplněného světlem inspirace, pocit míru života, ale vyžadovala trpělivost a překladatelskou kázeň slovní preciznosti. Omezení přicházející s věkem a smrt snižovaly naše řady, nakonec jsme zůstali jen dva.

MC: Pracuje se v současné době na překladu některé další knihy, která zatím nebyla vydána?

RR: Ano, je to poslední dosud v češtině nevydaná kniha, Poselství z Arunačály.

MC: Jistě to bylo velké riziko vydávat knihy, které rozhodně nepatří mezi komerčně zajímavé knihy.

RR: Riziko pro myslící intelekt, ale nás vedla víra v Milost Boha.

MC: Všechny knihy, které jsi vydal, mají překrásně a dokonce i symbolicky zpracované obálky, kdo a jak vybíral tyto fotografie?

RR: Byla to má invence i skryté poselství. Myšlenky Paula Bruntona sdělené v jeho knihách si zasloužily odpovídající techniku provedení, proto obálky byly voleny tak, aby přinášely potěšení, měly komunikační a symbolický význam. Autorem fotografií, které jsem vybíral pro reprodukci je Vítězslav Jurečka, který se umí dívat na svět intuicí okamžiku. Světlo, které proniká a rozjasňuje barvy jeho fotografií, je sugestivní a vedené inspirací srdce.

MC: Víš, kolik asi se již prodalo knih od Paula Bruntona?

RR: Meditace měla náklad 15 000 výtisků a je vyprodána, náklady dalších 26 knih edice PB se postupně snižovaly k poslední vydané knize Perspektivy na 1 000 kusů. Za 18 let se prodalo přes 100 000 výtisků.

MC: To svědčí o poměrně velkém zájmu v naší republice. Mnoho vydaných knih je bohužel dnes již vyprodáno, chystají se nějaké dotisky?

RR: Zájem byl nejen v České republice, ale i na Slovensku. V databázi máme 7 000 čtenářů. Bohužel v současné době nastal u mladé populace posun zájmu o čtení knih ve prospěch elektronických médií, knihkupectví nakupují jen v kusech a prodej přes internet je jedinou možností jak najít nového čtenáře. Proto zatím neuvažujeme o dotiscích. Nejdříve potřebujeme doprodat zásoby.

MC: Ty jsi se s Paulem Bruntonem nikdy nesetkal, znáš někoho, kdo jej poznal osobně nebo se dokonce stal jeho žákem?

RR: Ano, znám. Někteří ještě žijí.

MC: Mezi tvé dřívější aktivity patřilo provozování Dobré čajovny, duchovního centra Hledání, pořádal jsi mnoho kurzů zaměřených na Filozofii a dokonce jsi pořádal i hudební festivaly Hudba k Tichu a orientální trhy. Na které akce nejraději vzpomínáš?

RR: Nebyly to akce, ale okamžiky, kdy hovořilo srdce k srdci. Vše je pomíjivé. Způsob, jakým člověk reaguje na různé příjemné a nepříjemné situace, které se v životě vyskytují, je dobrým ukazatelem chápání, které získal. Rád vzpomínám na rozhovory se svými žáky, které jsem se snažil dovést k nezávislému myšlení, k osobnímu úsilí a k intuitivnímu vyciťování. Inspirované slovo bylo i léčitelem bolestivých míst v jejich srdcích, proto byli zaskočeni, když jsem je po dvanácti letech propustil ze žákovství, aby sami pro sebe uskutečnili své vlastní božství.

MC: Zabýváš se v současné době ještě něčím jiným než vydáváním knih?

RR: Nejsem jen nakladatel na penzi, ale filozof. Můj život není diktován jen prací nebo omezen na abstraktní ideje. Týká se mého styku s lidmi, morálky a etiky, při jednání s nimi i mého postoje k sobě, ke zdraví, k přírodě, k světu. Odchod do důchodu čeká každého. Udržuji svou mysl čilou, živou, pomáhám druhým v orientaci v životě. Modlím se za přechod lidského chování od chtivého intelektu k inspirované moudrosti.

MC: Děkuji ti, že jsi byl tak laskav a odpověděl na moje otázky. Tvé odpovědi budou jistě zajímat všechny, kterým jsou knihy Paula Bruntona blízké. Těším se zase někdy nashledanou.

Miroslav Culek