Na Zemi žije nesmírné množství živočichů a každému z nich je určena potrava dle jeho fyzických dispozic. Při jejím vyhledávání se řídí instinktem. Člověk je jediným tvorem, který může o svých činech svobodně přemýšlet a rozhodovat se podle svého přesvědčení a svědomí.

Když se zamyslíme nad stavbou lidského těla z hlediska příjmu a zpracování potravy, vypozorujeme znaky shodné s býložravci. Člověk, obdobně jako ostatní přirozeně vegetariánští živočichové, má dlouhé tenké i tlusté střevo, jeho čelist je přizpůsobena pro žvýkání a  skládá se z krátkých, rovných zubů. Je tedy zřejmé, že stavba lidského těla není vhodná pro konzumaci masa. Jako velmi malé děti nemáme žádnou možnost stravu si volit, nýbrž jsme odkázáni jíst to, co nám naši rodiče předloží.Většina lidí žije v představě, že masitou stravu nelze dost dobře nahradit. Současné vědecké výzkumy však dokazují, že živočišnou bílkovinu lze adekvátně nahradit bílkovinou rostlinnou a všechny důležité vitamíny taktéž. Zdravotní námitky vyslovované proti vegetariánství jsou nejčastěji: nedostatek esenciálních aminokyselin, příp. vitaminu B12. To je pravdivé pouze u lidí stravujících se zcela jednostranně. Esenciální aminokyseliny jsou zcela dostatečně obsaženy v luštěninách, speciálně v sóji a vitamin B12 je dostatečně tvořen dobře fungující střevní mikroflorou.

Stále ještě přežívá názor, že masitá strava je nutná k udržení síly, přestože je všeobecně známo, že kůň i slon jsou býložravci a přesto patří k nejsilnějším tvorům. Mnozí špičkoví sportovci a držitelé světových rekordů jsou vegetariáni.

V současné době je na naší planetě třikrát více hospodářských zvířat než lidí. Tato zvířata mají obrovskou spotřebu trávy - téměř 80% zemědělské půdy se využívá k produkci krmiva. Na výrobu 1 kg masa je potřeba až 10 kg plodin, přičemž snižování potřebného množství krmiv je u krav a prasat v živočišné výrobě dosahováno omezením až znemožněním jejich volného pohybu. Celá populace by mohla být nasycena z pouhé třetiny zemědělské půdy, která slouží k chovu hospodářských zvířat. Za posledních 50 let bylo vypáleno a vykáceno asi 25 % středoamerických deštných pralesů, aby se vytvořily pastviny pro dobytek.. Půda potřebná k získání jedné tuny hovězího masa stačí k produkci 10-20 tun rostlinné vysoce výživné lidské stravy vhodné k přímé konzumaci, a to za stejnou dobu, beze všech nevýhod souvisejících s produkcí masné potravy a také podstatně levněji. Chov dobytka kromě toho významně přispívá k tvorbě odpadních plynů, a je hlavní příčinou znečišťování vod. Stavy ryb z hlavních rybářských lovišť stále klesají a to z důvodu jejich neustále narůstající spotřeby.

Je zarážející, že zatímco proti biopalivům se ozývají hlasité výkřiky o "zločinu proti lidskosti", neboť na jejich výrobu se spotřebuje ročně 100 miliónů tun obilovin, dalších 750 miliónů tun obilovin bude odebráno lidským ústům na krmení dobytka. Přesto je maso a mléko stále schvalováno a doporučováno, ba přímo vyžadováno jako nezbytné pro stravu člověka. Příroda nám nabízí zrní a semena, ovoce a rostliny, což  bezesporu stačí k udržení našeho těla. Člověk se arogantně považuje za pána tvorstva, porušuje posvátné zákony a je za to patřičně trestán. Trpí nemocemi, nekončícím násilím ve válkách a zmítá se ve víru vlastních vášní.

V současné době se nejčastěji objevují zdravotní problémy jako je rakovina, cukrovka, srdeční a cévní problémy, astma a především obezita. Přitom nejlepší dietou je přechod k bezmasé stravě, která může nabídnout výhody téměř každému.Vegetariánská strava může zabránit 70-90% všech srdečních onemocnění. Nemoci jako je syndrom BSE nebo ptačí chřipka jsou výstrahou pro ty, jenž nechtějí opustit tradiční masitou stravu. Vegetariánství samo o sobě nestačí k tomu, aby zachovalo člověka zcela zdravého, ale významně pomáhá zdraví udržet. Všeobecná představa, že tkáně musí být neustále vyživovány bílkovinami, aby se nahradil jejich úbytek, je přehnaná. Ve skutečnosti potřebují jen malé množství. Průměrný člověk přijímá ve své stravě nadbytek bílkoviny, což zvyšuje vylučování odpadních látek. Negativní vlivy živočišné stravy s vysokým obsahem tuků na kardiovaskulární nemoci jsou dnes již dobře doloženy.

Zdravotní aspekty vegetariánství jsou jistě přínosem, ale etické důvody jsou mnohem důležitější. Kdyby všichni byli nuceni provádět doma řeznické řemeslo, tak by se určitě mnozí z nich stali vegetariány, neboť porážení dobytka mohou provádět jen zvlášť otrlí muži, kteří nejsou schopni soucitu ani nemají žádnou úctu k životu. Zvířata na jatkách často trpí díky tomuto bezcitnému a krutému přístupu člověka. Vzpomínku na něj jako na nemilosrdného vraha si podvědomě nesou i do dalších vtělení a díky duchovní evoluci se tak dočkáme karmického naplnění v podobě zločinných, primitivních lidí nejnižšího řádu. Pokud by se bezmasá strava stala pravidlem v naší společnosti, mohli bychom očekávat, že násilí a zločiny nápadně ustoupí.

Divocí a nemilosrdní predátoři jako lvi, tygři či hadi se živí výhradně těly jiných zvířat a je zřejmé, že souvislost mezi jejich povahou a potravou není náhodná. Jeden východní mudrc kdysi prohlásil, že lidstvo nepozná klid a mír dokud nepřestane zabíjet nevinná zvířata. Hrůzy spojené se zabíjením těchto tvorů, budou muset být odpykány člověkem, který je způsobuje. Z hlediska potravy jsou některá zvířata předurčena ke karmickému ukončení života jiných zvířat, na rozdíl od člověka, který plní úlohu karmického nástroje pro některé rostliny jenž jsou mu potravou. Proto na  námitky, že i vegetarián zabíjí rostliny, je možné odpovědět, že rostliny vnímají na zcela jiné úrovni než zvířata, která mají nervovou soustavu podobnou naší,   víme že cítí bolest a jsou schopny i psychického vnímání. Pro tyto kritiky je zřejmě těžko pochopitelný rozdíl mezi utrhnutím zeleniny a porážkou zvířete. Také etické důvody bývají často napadány, když je poukazováno na zabíjení mikroorganismů, způsobené již samotnou existencí našeho těla. Tomu se zajisté nemůžeme vyhnout, ale můžeme se vystříhat toho, abychom brali život větším tvorům a způsobovali jim zbytečné utrpení.

Většina lidí nedovede opustit konzumaci masa z důvodu chuťové závislosti a pohodlnosti.  Ze stejného důvodu dochází také k přejídání. Opustit své tradiční chuťové návyky spojené s masitou stravou je přinejmenším stejně těžké jako odstranění jakékoli jiné závislosti. Chuť k jídlu akcelerovala do té míry, že se stala náhražkou za skutečný hlad, který byl vždy běžný  a zdravý. Je přirozené uspokojovat svou chuť, ale nemělo by to být na úkor duchovní a fyzické pohody. Pokud pomalu a plynule přecházíme k bezmasé stravě, touha po masitých pokrmech časem vymizí. Lidé, kteří se náhle rozhodnou pro bezmasou stravu, by měli omezovat konzumaci masa postupně a měli by ji vhodně nahradit.

Mnoho lidí se vyhýbá vegetariánství jen proto, že se obávají, aby je ostatní nepovažovali za podivína nebo fanatika. Je snadné jít s davem a dělat jen to, co se od nás očekává, ale jít svou vlastní cestou, podle svého osobního přesvědčení, to už chce kus odvahy. Ve světě žijí a zdárně prospívají desítky až stovky milionů vegetariánů a veganů, kteří svým každodenním příkladem ukazují, že postoj k životu lze změnit.

Zvyk obětovat zvířata bohům během náboženských rituálů již naštěstí zanikl, ale zvyk obětovat zvířata lidem pro potravu, je dnes stejně běžný jako byly ony barbarské rituály. Dnešní člověk by měl opustit tradiční názory na stravu a dívat se na ni novým pohledem. Vegetariánství lze vystopovat v původním učení všech náboženstvích světa a také

filozofie ho během své dlouholeté historie doporučovala  především díky svým etickým hodnotám. Pythagoras zdůrazňoval, že způsob jakým se národ chová ke zvířatům je nepřímým posouzením charakteru národa. Nemůžeme podporovat duchovní rozvoj člověka aniž bychom ho nenabádali k přechodu na vegetariánskou stravu. Přísně vegetariánská strava sice sama o sobě nemůže způsobit, aby se člověk stal duchovně založeným, může však snížit počet překážek na jeho cestě. Přijímá-li maso ve své potravě, přijímá také něco, co ovlivňuje jeho povahu, neboť tělo a mysl se prolínají. Neměli bychom být ochotni přijímat psychické charakteristiky zvířete, které přicházejí s masem a ještě více s krví masa.

 Žák filozofie by se měl vyhnout potravě z mrtvých zvířat stejně jako i produktů ze zvířat živých, což jsou např. vejce a mléčné výrobky. Přijímání pouze rostlinné stravy je bezesporu důležité, neboť pomáhá dosažení klidu mysli a vyšších stavů vědomí. Bezmasá strava je rozhodně vhodnější pro pravidelné praktikování meditace, neboť psychické vlivy masité stravy jsou při tomto cvičení nežádoucí. Každý, kdo hledá pravdu, časem dospěje do bodu, kdy vyšší instinkt v něm ho donutí nahrazovat krutost soucitem ve vztahu k nižším tvorům. Čím více se blížíme k cíli poznání, tím více se dostáváme do harmonie s přírodou.

Široké a praktické uplatnění duchovních principů v našem životě je nyní důležitější, než kdykoliv jindy, neboť jsme svědky hroutící se současné světové ekonomiky. Vegetariánství z morálního hlediska mírní necitlivost k utrpení zvířat. Odmítání zbytečného ničení života a úcta k němu se musí stát hluboce zakořeněnou součástí etického měřítka společnosti. Aby člověk přestal čemukoli ubližovat a cokoli zraňovat, bude muset aktivně přijmout úctu k životu. Můžeme jen doufat, že se lidé jednoho dne nad zvířaty slitují a upustí od zvyku zabíjet je a připravovat jako svůj pokrm, ale tato doba je nám zřejmě ještě velice vzdálená.

                                                                                                                                                      MCphil