Paul Brunton - Skrytá nauka za jógou II. Moudrost Nadjá

Moudrost Nadjá je výsledkem dlouhého, úmorného zkoumání, prováděného několika způsoby; zkoumání, které podrylo zdraví a zkrátilo život autora, které však nebylo zcela bez úspěchu. Je pokračováním knihy, která se pokusila proklestit intelektuální cestu pro hluboké a abstraktní nauky. Tyto dva svazky předkládají nyní čtenářům nauku, která se snaží seznámit dnešní dobu se základním významem existence a která je v takové otevřené úplnosti poprvé napsána v západním jazyce. Čtenáři prvního svazku nyní mohou lépe pochopit, proč předešlý svazek musel vyčistit intelektuální popředí a ponechat v pozadí skryt pravý cíl celé této snahy - Nadjá. Oba svazky měly za úkol vést čtenáře prostřednictvím rozumu k pochopení pravdy, která obvykle byla pociťována prostřednictvím intuice nebo zažívána prostřednictvím transu.

V Skryté nauce za jógou jsou vysvětleny důvody, proč je v názvu použito ono za. Je nesporné, že se Skutečnost nachází v těsné blízkosti vyvrcholení jogických cvičení; je také nesporné, že stěna mezi nimi je velmi tenká. Ale tato stěna je také tvrdá jako diamant: mohou jí proniknout jen ti, kteří byli poučeni o přirozenosti Skutečnosti, nebo, což je snazší, o tom, co Ona není; kteří umějí rozlišovat mezi Ní a zdáním, které vypadá jako Ona.

   Ukázka z díla:

Relativita světa.

Mentalismus odvozuje své jméno ze svého základního principu, že Mysl je jedinou skutečnosti, jedinou substancí a jedinou existencí, že věci jsou našimi myšlenkami a myšlenky nalézají svůj podkladový materiál v naší mysli. Mentalismus je zkrátka nauka, že v posledním rozboru neexistuje nic než Mysl.

Zdá se, že zkušenost umísťuje věci vně mysli, ale mentalistický rozbor ukazuje, že to jsou výtvory mysli, a protože nemůžeme vystoupit ze své mysli, nemůžeme vystoupit ani z těchto výtvorů. V prvém svazku (Skrytá nauka za jógou) bylo úvahami o záhadné existenci světa a vědeckým zkoumáním činnosti našich pěti smyslů dokázáno, že předměty, které si smysly uvědomují, mají své místo jedině v mysli, a že celý svět je mentálně konstruován. V této úvodní knize však nebylo možno dostatečně vysvětlit a s konečnou platností dokázat tuto nauku mentalismu - která se zdá být tak překvapující a nepřijatelná, je-li poprvé zaslechnuta, ani nebylo možné ujasnit některé nevyhnutelné obtíže a proniknout plně do jejího hlubšího významu. Současné dílo však pomůže vyplnit tuto mezeru.

Když nahlédneme hlouběji do fyzického světa, ať již běžnou zkušeností, nebo vědeckým zkoumáním této zkušenosti, shledáme, že je to opravdu svět, o němž nám podávají zprávu naše smysly. Naše smysly nás mohou informovat jedině o barvě, rozměru, objemu, váze, tvaru, tvrdosti, teplotě a jiných vlastnostech věcí, nemohou nám však říci, že existuje také oddělená látka či „hmota", která tyto vlastnosti projevuje. Když řekneme, že taková látka existuje, pronášíme tím jenom názor, a ne nějaké vědění. Neboť jestliže hlouběji prozkoumáme to, co nám smysly říkají, shledáme, že je to to, co nám říká naše mysl.

Každý uzná, že si uvědomujeme věci ve světě jedině tak, jak si naše smysly uvědomují vlastnosti, které věci projevují. Ale pouhý fyzický styk smyslů s jejich okolím nestačí ke vzniku takového uvědomění. Je zapotřebí něčeho více. Jedině, když jsme si mentálně vědomi toho, co nám říkají smysly, jsme si vůbec vědomi světa. Ať se snažíme sebevíce, ať děláme cokoliv, nikdy nebudeme moci překročit tuto „mentálnost" jediného světa, o němž máme vůbec právo mluvit. Ani materialisté ji nemohou překročit, nemohou nám ukázat svět, zcela oproštěný od takové „mentálnosti".

Výraz „mentalismus", který je zde používán, neoznačuje onen nedopečený tvar, z něhož některé jeho základní zásady se pod jménem „objektivní idealismus" vyskytují v naukách několika západních a indických metafyziků, kteří jen zpola překonali své materialistické názory. Ti rozlišují mezi mentálními a hmotnými věcmi a tvrdí, že i když máme možnost znát pouze mentální věci, musíme uznat spolu-existenci jejich zevních hmotných protějšků. Přesněji míníme mentalismem toto:

Veškeré věci v lidské zkušenosti jsou bez výjimky zcela a úplně mentální, nejsou pouze mentálními kopiemi hmotných věcí, veškeré toto panoráma univerzální existence není ničím jiným než výlučně mentální zkušeností a není pouze mentálním zobrazením nějaké oddělené hmotné existence, a k těmto závěrům můžeme dojít nejen přímočarým rozumovým uvažováním, ale také reorientací vědomí v pokročilé mystické meditaci.

Obsah knihy

Z anglického originálu: "The Wishdom Of Overself", vydaného roku 1943, přeložily Ing. Růžena Formánková, Antonie Krejčová, Olga Palková. Obálku navrhl Ing. Rudolf Rýpar, foto Vítězslav Jurečka. V roce 2000 vydalo nakladatelství IRIS RR, 464 stran. ISBN 80-85888-22-X, vázaná.