Inspirace a Nadjá

Do hloubky rozpracovaná dvacátá druhá kategorie ze zápisků. Svazek Inspirace a Nadjá se zaměřuje na to, aby dramaticky vyzdvihl vědomý vztah mezi naším obyčejným jástvím a onou hlubokou úrovní naší vlastní mysli. Vysvětluje paradoxní povahu Nadjá, radí, jak nalézt zdroj inspirace a učinit z něj trvalou přítomnost, popisuje místa, kde se setkává lidské a božské. Objasňuje, že zdroj intuicí a inspirací je vlastně nejlepší částí člověka, je pravou individualitou, kterou P.B. nejčastěji nazývá Nadjá. Pozoruhodná krása těchto zápisků, jejich vzácná atmosféra důvěrnosti s boží přítomností oživují náš duchovní růst a jas; jejich praktické, prosté a působivé vedení jak rozpoznat, pěstovat a vytěžit co nejvíce ze všech krátkých okamžiků, kdy nové probuzení k naší duchovní skutečnosti inspiruje hlubokou důvěru a optimismus.

Ukázka z díla:

K "DEFINICI" NADJÁ

175

Existuje určitá životní síla, z níž odvozujeme své schopnosti a svou inteligenci. Je skrytá a nehmatatelná. Nikdo ji neviděl, ale každý, kdo uvažuje dosti hluboce, může vycítit, že existuje, vždy přítomná a vždy nám nápomocná. Je to Nadjá.

176

Je to nejvyšší krása za životem, kterou všichni lidé slepě a bezděčně hledají v různých vnějších tvarech, které pouze a jen krátce naznačují, prozrazují nebo oznamují její existenci.

177

Slovník jógy Ernesta Wooda definuje Nadjá takto:"Výraz navržený Dr. P. Bruntonem naznačuje, že svatý zdroj naší bytosti a základ našeho vědomí jsme stále ještě my, že je opravdu naším pravým jástvím. sanskrtský ekvivalent je adhyatma v Bhagavadgítě, kap.VII. a VIII." K učené definici Dr. Wooda bych rád dodal Kutastma, to, co je nad iluzí nebo mimo ni, a také zobrazení vznešenějšího prvku v člověku v Gítě, který řídí nižší já. Dále bych nevynechal Buddhovu transcendentní atmosféru dobré vůle všem bytostem.

178

Je to majestátnost jáství, které je magnetickým pólem přitahujícím nás k Dobru, Kráse, Spravedlnosti, Pravdě a šlechetnosti. Samo však je nad všemi těmito přívlastky, neboť je bez přívlastku, Nepopsatelné a nekonečné - což lidské myšlení nemůže pochopit.

179

Vnitřní i vnější život každého člověka je řízen skrytou entitou - Nadjá. Jen kdyby člověk dokázal správně vidět, spatřil by, že všechno svědčí o jeho přítomnosti a činnosti.

180

Pocítí, že někdy ho toto vznešenější já skutečně překrývá. To je doslova pravdivé. Proto je nazýváme Nadjá.

181

Když člověk v sobě odhalí skrytou sílu, která mu umožňuje být vědomým a myslit, odhalí svatého ducha, paprsek Nekonečné mysli, osvětlující jeho malou konečnou mysl.

182

Kdybychom mohli proniknout do hlubších oblastí osobnosti, do hlubší úrovně vědomí, našli bychom ve středu osobnosti stav, který je naprosto paradoxní, protože v jednom a témže okamžiku spojuje nejvyšší stupeň dznamického bytí a nejzazší stupeň statického bytí.

183

Je to trvalý základ člověka, jeho pravé já, na rozdíl od jeho pomíjivé osoby. Každý, kdo vstoupí do vědomí nadjá, vstoupí do bezčasovosti, do nádherného zážitku, kde neustálé změny radostí a bolestí končí v naprostém klidu, kde není známa lítost nad minulostí, netrpělivost s přítomností ani obava z budoucnosti.

184

Nic nemůže být člověku bližší než Nadjá, neboť je zdrojem jeho života, mysli i cítění. Nicméně, nic nemůže být od něho vzdálenější, neboť ono přesahuje všechny jeho důvěrně známé nástroje zkušenosti a vědomí.

Obsah knihy