Poustevník v Himaláji

Pobyt Paula Bruntona v ústraní, plný událostí a hlubokých duchovních zážitků, prožitých v posvátných horách oblasti Tehri. Tato kniha je jen deníkem, ale je mnohem zajímavější než pečlivě propracované dílo, neboť nese pečeť upřímnosti a otevřenosti, již lze obyčejně nalézt jen v denících a zápiscích. Dovoluje nám přístup do nejskrytějších myšlenek nadaného spisovatele. Během pobytu, který je popisován v této knize, byl Dr.Paul Brunton pravděpodobně jediným bělochem, který žil v této málo známé části státu Tehri. Jeho myšlenky, jak jsou vyjádřeny zde i v jiných knihách, se hodí k tomu aby vedly lidi ze Západu i Východu, kde stále větší počet lidí přijímá západní způsob života a myšlení. Shrnuto v kostku, lze říci, že poselství z Himaláje je TICHO, to Ticho, které nese dech Boha ve svém mlčení. V tomto Tichu může lidstvo nalézt svůj důkaz o jsoucnosti Boha.

Ukázka z díla:

POSVÁTNÁ MOC TICHA

Ještě jeden večer v listím poseté svatyni je výrazně úspěšný. Vnitřní přítomnost na mne neúnavně čeká. Vzduch se půvabně chvěje. Začínám se nořit do nádherného živlu pravdy. Mysl se klidně, bez námahy soustřeďuje. Příliv posvátného ticha počíná zaplavovat srdce. Vlna za vlnou libého Božského míru se převaluje přes moji hlavu. Dýchání se stává tak mírné, že je sotva znatelné.

Tok věčnosti mne míjí. Veškerá ona drobná podráždění, egoistické neupřímnosti, hluboko zjizvené hořkosti, odbojný cynismus a všední starosti odpadají na chvíli z mé bytosti jako padají odumřelé zhnědlé listy na podzim z vysílených stromů. Jak by dále mohly existovat v tomto vznešeném ovzduší, které na mne nyní působí tak mohutnou silou? Jak by mne mohly ony nicotné věci dále skličovat když jiné já, Nadjá, se vynořuje v celé své vznešenosti a dělá ze mne svou oběť, uchvacujíc mysl, srdce a tělo do svého zajetí, jako kočka uchvacuje myš svými bílými zuby.

Ale oběť je plně a naprosto spokojená! Neboť je zcela zbavena moci. Je plně prodchnuta jemnou vůní slov: "Ne má vůle, ale Tvá Pane se staň!" V tom spočívá základ štěstí. Musíme nevyhnutelně milovat absolutní Dobro, když ho vnímáme.

Bezmocná, a přesto jak radostná volnost! Neviditelná ruka zničila pouta osobního já a s jejich zmizením zanikly veškeré obavy, starosti a veškerý neklid pro minulé omyly a budoucí pochybnosti. Když Nadjá ohlašuje svoji přítomnost, oznamuje zároveň, že přichází jako osvoboditel. Ono velí - a vše nízké a malicherné couvá a mizí. Ono zazáří - a příval lásky, uctívání a pokory stoupá k jeho nohám.

Jak konejšivý je pocit jeho dobroty, plně zahalující přítomnost! Veškerý vnitřní rozpor je utišen. Krev nezápasí už s mozkem, ani náruživost s myšlenkou. Když naše myšlenky zcela podléhají logice jsme ztraceni. Božské překračuje logiku.

Himaláj mi otevřela zlatá okna nebes a já žehnám dni, kdy jsem vstoupil do jeho tiché říše.

S tichým soumrakem roste a prohlubuje se můj klid vnitřní i klid kolem mne. Tu, v tomto stavu pokory poznávám duchovní význam Kristových slov: Já a můj Otec jedno jsme.

Obsah knihy