Eseje o Hledání

Kniha je souborem 14 esejí, které byly nalezeny po smrti Paula Bruntona mezi jeho zápisky. Mystérium zla, karma a všechny její důsledky, iluze světa a další zajímavé eseje odhalují principy, které tajně ovládají lidský život. Nestačí je jen objevit, je potřebné, abychom nejednali v rozporu s nimi. Převládající stav materialismu ve světě a z toho vyplývající vliv na lidský charakter může vést k něčemu daleko ničivějšímu než je válka. Světové potíže mohou být vystopovány k nedostatku zdravého základu etiky, která by nahradila hroutící se etiku náboženství. Pro hledajícího musí být celý život procesem zkoušek a omylů znovu opakovaných, i když stále méně často, až konečně dospěje ke zralému chápání mudrce. Měl by dychtivě naslouchat tichu, které nalezne hluboko ve svém srdci, hlouběji než tam, kde veškeré vášně, emoce, instinkty, touhy, přitažlivosti a odpor obvykle hlučně pulsují.

Ukázka z díla:

Co můžeme udělat pro filozofii?

Čas od času slyšíme o lidech, kteří mění své náboženství nebo přecházejí od jednoho psychického náhledu k druhému. Slýcháme také o těch, kteří určitou sektářskou víru mění za jinou, nebo kteří přecházejí z jednoho náboženství do druhého. Je snadné pochopit, že se to samozřejmě stává, jelikož většina lidí a obzvláště žen má tendenci být stržena popularitou nějaké organizace nebo instituce, magickým kouzlem romantické osobnosti a prudkostí vlastních emocí. A tak obvykle vstupují a zůstávají v náboženských nebo nábožensko-mystických sdruženích. Radujeme se z toho, neboť to dokazuje, že náboženství nebo mysticismus je plně uspokojuje.

Vzestupný pohyb života se tam však nezastavuje a zastavit nemůže. Jednoho dne bude musit ukázat také něco z intelektuální vznešenosti, neosobní velikosti a soucitného altruismu filozofického cíle. A přestože tato vyšší cesta zahrnuje cit, nezávisí výhradně na něm. Cit je nestálý a přirozeně se kloní k tomu, co se mu náhodou v určitou dobu líbí. Když víra postupně projeví své nedostatky a náboženské sdružení odkryje své vady, následovníci jso zralí pro změnu. Jestliže však věnovali svou víru chybně jednou, mohou tak učinit dvakrát a dokonce i třikrát. Jestliže včera pokládali něco za pravdivé, co dnes pokládají za nesprávné, kde je jistota, že zítra to také nezavrhnou a nepřijmou novou ideu toho, co je pravdivé? A jestliže si dokáží vzpomenout na sílu s jakou se drželi těch názorů, které nyní stejně silně odmítají, jak mohou nadále věřit svému vlastnímu úsudku? Čas a zkušenost mohou vznést pochyby a nedůvěru tohoto druhu člověku mysticky založenému, ale nikdy ne člověku založenému filozoficky. Neboť částí povinností studenta filozofie je podrobovat své představy vnitřním a zevním testům. Musí nejen vědět, že věc je pravdivá, ale také vědět, že základ jeho vlastního vědění je pevný a nezvratný. Tudíž účinek, který filozofická pravda má na ty, kdo ji pochopili, je tak hluboký, že nemůže být jiný než trvalý, kdežto vliv, který jakákoli náboženská organizace nebo mystická víra, má na emoce těch, kdo jsou k ní přitahováni, se může postupně vytrácet a zcela zmizet, když vznikne a nahradí jiná organizace nebo jiná víra.

Obsah knihy

Z anglického originálu "Essays on the Quest" vydaného v roce 1984, přeložily: Ing. Růžena Formánková, Antonie Krejčová, Marie Marešová, Milada Michalová, Olga Palková. Obálku navrhla Jane Clayová, foto Vítězslav Jurečka. V roce 2020 vydalo jako E-knihu nakladatelství AURA PB.