O vnitřním klidu

Může se zdát, že hluboký a stálý vnitřní klid, který není ovlivněný zmatky naší doby, nelze nalézt. Přesto jej však někteří nalezli. Z toho je zřejmé, že pátrání po vnitřním míru není beznadějné. Mír v lidských srdcích a v jejich vztazích není marným snem. Je opravdu možné dosáhnout takového vnitřního míru, že negativní myšlenky a emoce víří kolem nadarmo? Tohoto stavu mysli lze skutečně dosáhnout usměrňovaným životem, pročištěním citů a prováděním mystických cvičení. Touha po míru může být v člověku ukryta, potlačována a ignorována po mnoho let, ale nakonec musí vystoupit na povrch.

Vnitřní klid by měl být cvičen především těmi, kteří se chtějí stát filozofy. Ale je velmi cenný i pro všechny ostatní, jenž jsou nuceni setrvat ve světě a pracovat v něm. Urovnává jejich cestu a snižuje množství jejich těžkostí. Jestliže člověk není schopen žít v míru sám se sebou, nebude schopen žít v míru ani s ostatními lidmi. V našem životě se zajisté objeví i potíže, ale je nutné nedovolit jim, aby narušily náš vnitřní klid. Musíme nalézt ve svém nitru střed a rozhodnout se udržet jej nedotčený vůči všem změnám i obavám a vyrušování zevního světa.

Student filozofie bude v prvé řadě usilovat o vnitřní klid, který pomáhá člověku dosáhnout sebevlády. Bez ní je naplněn napětím, pocházejícím z ega a brání mu reagovat na intuitivní pocity a myšlenky. Hledání vnitřního klidu, který je obvykle zažíván některými lidmi jen příležitostně, je pro něj velmi důležité. Není těžké dosáhnout určitého umělého klidu při četbě filozofické knihy v pohodlí svého domova, ale zůstat v klidu uprostřed provokací a nebezpečí je opravdovou zkouškou. Proto se filozof snaží udržovat v každé době vyrovnanou mysl, zmrazovat její vášně a kontrolovat její činnost.

Hledejme svůj vnitřní střed a pokusme se v něm setrvat. Pokusme se zabránit tomu, abychom z něj byli vytaženi emocemi a vášněmi, úzkostmi a potížemi – zkrátka egem. Praxí se naučíme zažívat vnitřní mír, i když pracujeme v přeplněném světě a také se naučíme ukázňovat své vlastní citové reakce na každou situaci. Pro konečné odhalení je nutné uvést mysl do stavu klidu, ticha a rovnováhy. Nesmí být zatěžována připoutaností k čemukoliv. Jakmile budeme žít na vyšších úrovních svého bytí, obdržíme nádherný klid jako součást své odměny. Vědomé pěstování tohoto klidu, připravuje cestu ke vstupu na tuto úroveň.

Nelze předpokládat, že vnitřního míru dosáhneme za jediný den. K tomu, abychom získali potřebnou vyrovnanost a jistotu cíle, je zapotřebí mnoha let. Abychom jej obdrželi, musíme pro něj pracovat a přes překážky stojící nám v cestě, se musíme probojovat. Jakmile se podaří dosáhnout této vznešené rovnováhy, pak je žádoucí dalším cvičením nedovolit, aby byla narušena. Držet se klidu za všech okolností, dokud se nestane naší trvalou vlastností. Proto je pro zachování vnitřního klidu důležité, naučit se přijímat příjemné i nepříjemné události zcela vyrovnaně. Žádná událost není tak naléhavá, aby jsme kvůli ní museli opustit vnitřní mír a mentální klid.

Každý člověk byl někdy alespoň na okamžik vržen do mírem naplněné prázdnoty, která vzniká, když náhle pomine velký strach nebo když je naplněna velká touha. Tento stav je většinou velmi rychle narušen, když do mysli vtrhnou jiné myšlenky, přání nebo obavy, aby zaplnily prázdnotu, a záblesk míru je ztracen. Při usilování o vnitřní klid, hledající záhy zjistí, že zatímco ke vzrušení existuje rychlá cesta, ke klidu žádná rychlá cesta není. Ti, kteří nejsou dostatečně vnímaví svou povahou a svým vývojem, nemohou očekávat, že budou schopni pocítit toto blahodárné ticho.

Míruplný život neznamená pouze absenci potíží a bojů. Jeho součástí je především mírem naplněná mysl. Když je přání umlčeno, je mír nalezen. Dokonce ani touhy a vášně nejsou schopny vniknout do mysli naplněné mírem. Dosažení tohoto cíle předchází pěstování klidu a mírumilovného temperamentu. Na počátku této vnitřní práce je nutné si vytyčit za svůj cíl stav trvalého vnitřního klidu a naučit se nedovolit sebemenšímu závanu emocí nebo vzrušení vášně, aby ho o něj připravily. Spěch, zmatek a přílišné zaujetí zevními věcmi, neponechává žádný čas pro intuitivní a míruplný život.

Život má své příjemné i nepříjemné stránky. I přes jeho pomíjivost se můžeme těšit z toho, co nám nabízí, ale oceňujme mír své mysli nade vše mezi dobrým i zlým a udržujme drahocenný vnitřní klid. Tento klid a uspokojivou rovnováhu lze udržet jen tehdy, když neočekáváme od ostatních příliš mnoho, nežádáme příliš mnoho od života a nejsme příliš úzkostliví kvůli maličkostem. Ani v kritické situaci, kdy je nutné okamžité rozhodnutí, bychom neměli podléhat panice. Nejdříve je nutné obnovit klid a udržet jej, pak zvážit co podniknout. Řešení můžeme hledat nejen v přemýšlení, ale také v intuici.

Nemusíme se odvracet od dění ve světě, abychom nalezli mír. Je třeba přijímat své každodenní zkušenosti s takovou dávkou vyrovnanosti, jaké jsme schopni. Můžeme se ocitnout v jakékoli těžké situaci, ale nakonec je v našem vlastním zájmu udržet si vyrovnanost. Jakmile stojíme před nějakým zmatkem, je dobré si připomenout, že máme zůstat klidní. Plynulý vnitřní klid musíme pěstovat za každých okolností tak dlouho, dokud naše emoce nebudou nikdy vyvedeny z míry. Klidný a vyrovnaný život pak nebude podléhat citovým krizím. Moudrá mysl se netrápí nad maličkostmi.

Během všech změn, událostí a epizod každodenního života se hledající učí jak zůstat ve vnitřním klidu. Úkolem filozofie je ukázat nám, jak máme být vznešeně klidní. Uvnitř mysli pravého filozofa vládne klid. Předpokladem je, ovládat se v každé situaci tak, aby nás žádná nepředvídatelná událost nezastihla vnitřně nepřipraveného. Čím budeme vyrovnanější, tím se budeme lépe přizpůsobovat neočekávaným událostem. Ani změny a události kolem nás, svody a trápení neovlivní náš drahocenný vnitřní klid. Můžeme jej udržet uprostřed všech proměn lidských záležitostí.

Kdo dosáhne vnitřního klidu, zbaví se utrpení zmařených přání i doteku hořkých vzpomínek. Vytvoří v sobě tajemný vnitřní střed, kterého se nemohou dotknout bolesti ani radosti světa. Pronikáním středu do větší hloubky bytí se stává mír mysli stále více naším stálým společníkem. To ovlivňuje způsob, jakým se podílíme na činnostech světa. Netrpělivost ustupuje, hněv je ukázněn, deprese je zvládnuta a stres je uvolněn. Tento naprostý klid je velmi utišující pro nervy a hojivý pro unavenou mysl. Skutečný vnitřní klid je stavem štěstí, přináší osvobození od chtíče a vášní, zloby i zášti.

Vnitřní klid, který provádí filozof, pomáhá v boji proti bolestem života a pomáhá je snášet. Klid, který se v něm rozhostí, absorbuje vášně, negativní emoce a úzkosti, které jeho působením zmizí. Je to mír tak naprostý, že ho pozvedne mimo svět. V těchto povznesených okamžicích se pravda a krása stávají milujícími spojenci, kteří se nás zmocňují, a my sami se stáváme vnitřně povzneseni nad trýznivé touhy. Ten, kdo je zakotven v Nadjá, nemůže být vychýlen z klidu, který ono poskytuje. Klid se stane jeho přirozeným postojem. Žádná událost ho nemůže zarmoutit, žádná osoba mu nemůže uškodit.

Klidná mysl snadněji pochopí pravdu jakékoli situace, kterou procházíme, než mysl rozbouřená a vzrušená. Vlastníme-li skutečný vnitřní mír, nikdy nepoznáme mentální šok a nervová zhroucení, která potkávají spoustu lidí zaskočených ztrátami majetku a úmrtím. Těmto událostem se zřejmě nevyhneme, ale citové utrpení může být eliminováno všeobecným filozofickým postojem k životu. Má-li být tento mír získán, je zapotřebí mít vyváženou mysl. To znamená, přijímat s klidem jak potíže, tak radosti života.Vnitřní mír je možné udržet pouze tehdy, pokud nebudeme udržovat v mysli žádné starosti.

Se zesilováním vnitřního míru, ustupují zevní problémy. Jak pravda proniká do mysli, harmonie přetváří náš život. Pokud je sledován tento druh myšlení a života, dostaví se postupně trvalý mír. Dosažení vnitřního míru sice nezaručuje osvobození od vnějšího konfliktu, ale snižuje pravděpodobnost jeho vzniku. Tento hluboký bezedný klid může být nesprávně považován za chladný, necitelný a neosobní postoj. Ve skutečnosti se však jedná o krásný, laskavý a moudrý cit. I v neporušitelném vnitřním klidu, je hledající dostatečně vnímavý k náladám a pocitům všech, kteří kříží jeho cestu.

Čím více budeme udržovat vnitřní klid, tím méně nás budou znepokojovat vnější události. Klid přichází snadno ke každému, kdo skutečně důvěřuje vyšší Síle. Přesun vědomí na vyšší úroveň nastane, pokud trpělivě umožňujeme, aby se mír dostatečně zakořenil a jestliže jsme připraveni formou studia, duchovní touhy a pročišťování. Tato vnitřní práce nás vede hlouběji do vlastního nitra, kde nalezneme nádherný klid, nadpozemský pocit, že jsme se přenesli na jinou úroveň bytí.

Paul Brunton: ,,Když zlo nebo trýzeň nebo zklamání života se stává příliš neúnosné, jestliže již učinil nějaký pokrok, musí se jen zastavit, odvrátit se a obrátit do nitra a tam může najít zářivý mír mysli, který vyrovnává temné události a vyvažuje hrozící deprese.“

Volně zpracováno podle knihy: Zápisky Paula Bruntona – Svazek 15. POKROČILÁ KONTEMPLACE * MÍR VE VÁS

MCphil

Komentáře



*Jméno:
ICQ:
*Email:
Web:
*Text:
Opakem světla je:
martin,, www.martin.sikora@centrum.cz

Až se ti stane tzv.tvůj život nesnesitelný, a tvoje žízeň bude zoufale neutišitelná tak, že budeš přemýšlet o smrti, skoncováním se vším, teprve pak je ta správná chvíle. Do té doby chceš mít ticho a duchovnost jako další věc, šperk, který dozdobí tvoji chudobu. To radši jez a pij a užívej, protože tvůj čas je krátký.
Eliška , Ellpos@seznam.cz

Není snad to chtít klid také touha. Ano, toužím po míru a klidu, ale nemůže to, že tak moc chci, toho míru dosáhnout narušit cestu k němu?
martin, www.martin.sikora@centrum.cz

Čím více chceš něco hledat, čím víc se budeš snažit nalézt ticho, tím víc ti bude unikat. Tato snaha je právě ten hluk, který ti brání prožít, že ty jsi to ticho a vždy jsi tímto tichem. Ticho se nedá vymyslet,ticho vždy JE, a to jsi ty.Veškerá mysl je pohyb,hluk,takže hledač vytvořený mysli,ego, je iluzí,která nemá stálé trvání a rozpouští se do ticha, jako ostatně všechno co bylo je a bude, co má počátek má i konec. To co jedině trvá na věky nemá počátek ani konec je ticho, pokoj, Bůh a to jsi ty, jako skutečnost.
Vanessa, gothea724@seznam.cz

Krásně napsáno, povedené stránky... vše toto znám, ale zatím jsem v sobě nechtěla hledat sílu se sebou něco dělat. Děkuji Vám....
Návštěvnost webu: 1029167